Žil jsem 32 let ve šťastném manželství, než žena zemřela. Zůstal jsem sám. Děti jsme neměli. Bylo to hrozné, nikomu bych to nepřál. Kamarádi se mi snažili pomoct, a tak mi pořád hledali nějaké ženy, které byly také samy. Pod různými záminkami mi je posílali domů. Já ale žádnou nechtěl. Zůstal jsem sám.
Uběhlo 7 dlouhých let a mě táhlo na 64 rok. Před Vánocemi za mnou přišel kamarád soused a přinesl mi něco v obálce, že je to dárek k Vánocům od něj a jeho manželky. Byl to dárkový poukaz na účast na seznamce. Řekl mi, že už mě tam přihlásil a musím jít. Byl tam prý jeho kolega z práce a vybral si šikovnou a pracovitou ženskou, tak proč bych si tam nemohl vybrat já taky. Nakonec jsem rezignoval.
Do Tábora jsem přijel na poslední chvíli. Pořádalo se to v hotelu. Když jsem přišel, už tam téměř všichni byli. Pořadatelka mě uvítala a dovedla ke stolku. Tam už nějaká paní seděla, tak jsme se představili. Pak to začalo, obcházeli jsme všechny stolky, u každého seděla jiná žena a já si s ní povídal. Některé byly také vdovy, jiné rozvedené, ale všechny sympatické. Nakonec jsem si vybral, líbila se mi moc. Když to skončilo, pozval jsem jí ještě na večeři. Po letech ze mě všechno spadlo, tak příjemně jsem se už dlouho necítil. Netrvalo dlouho a z Boženky, tak se jmenovala jsem vycítil, že je to hodná ženská. Bylo jí 62 let. V životě to také neměla lehké, manžel jí umřel a zůstala se dvěma dětmi na všechno sama. Vydrželi jsme tam sedět do zavíračky. Potom jsme se rozloučili a já jí slíbil, že o víkendu za ní přijedu. Takhle jsme se navštěvovali skoro rok, ona měla domek se zahrádkou na vsi kousek od Jindřichova Hradce a tam bylo pořád, co dělat. Pomáhal jsem jí se vším, jak se dalo.
Nyní už je to 5 let, co spolu bydlíme. Pořád se máme tak rádi jako na začátku, když jsme se seznámili. Často na to vzpomínáme. Už nás sice oba trápí různé zdravotní neduhy, ale proto, že jsme spolu, všechno lépe zvládáme.
Nebýt té agentury, asi bysme se nikdy nepotkali. Boženka je od Jindřichova Hradce, ale já jsem až z Milevska.
Jsme rádi, že seznamka v Táboře pořád funguje a pomáhá tak dalším se najít.
My oba mockrát děkujeme, že jsme této služby mohli také využít.
Boženka a Jaromír