S Dominikem, mojí velkou láskou, jsme spolu chodili celou střední školu. Po maturitě jsem nastoupila do zaměstnání v Českých Budějovicích a Dominik šel na vysokou do Brna. Vídali jsme se čím dál, tím méně, až jsme se rozešli. Já jsem se do roka vdala a narodila se mi dcera. O Dominikovi jsem už nic nevěděla, jen mi jeho spolužačka, kterou jsem náhodně po několika letech potkala, řekla, že po škole se odstěhoval do Prahy a oženil se. Já se rozvedla po 7 letech, a i když jsem pár známostí měla, nikdy to nebylo to pravé, co jsem hledala. Jednou mi kamarádka poslala odkaz na seznamku v Táboře, kde se osobně seznámila s přítelem. Přišlo mi to jako dobrý nápad to také zkusit. Už mi bylo 37 let, tak na co ještě čekat. Přihlásila jsem se.
V uvedený datum jsem se dostavila do hotelu, kde akce probíhala. Přivítala mě organizátorka a dovedla ke stolečku číslo 6. Chvíli jsem čekala a najednou vidím, že už mi vybrala protějšek a vede ho ke mně. Když jsem ho ale uviděla, nevěřila jsem vlastním očím. Podívali jsme se oba na sebe a začali se smát. Bylo to neuvěřitelné, ale byl to ON – Dominik. Paní organizátorka se ještě zeptala, jestli se známe, oba jsme jen přikývli. Měli jsme si toho tolik co říct. Když akce skončila, spolu jsme odešli na večeři. Do měsíce jsem se k němu i s dcerou nastěhovala. On má také dceru ve vlastní péči, holky si od začátku moc rozumějí. Do půl roku jsme se vzali a po roce se nám narodil Dominiček. Jsme velká šťastná rodina.
Už věříme na osud. Přihlásili jsme se oba na stejný datum, na seznamovací večer do Tábora a ještě i do stejné věkové kategorie.
Chceme tímto moc a moc poděkovat seznamovací agentuře v Táboře, že díky nim jsme se znovu našli.
Děkujeme
manželé Juráškovi